26/1. Církevní kalendář sv. Timotej a Titus (Religious calendar)
Svátek mají Timotej a Titus V českém církevním kalendáři mají dnes svátek hned dva světci. Timotej, Timoteus nebo též Timotheus a Titus. Jak praví odborná literatura, řecký Timoteus zní česky Bohuslav, což je u nás velice rozšířené jméno. Význam jména je zřejmý a ještě víc jej rozvádějí některé další české varianty, například Ctiboh a Bohaboj. Jméno Titus je původu latinského, ale to je vše, co se o něm dá s jistotou říci. Snad pochází ze slova titulus ve významu "ctěný" a "uctívaný". Oba dnes vzpomínaní světci byli žáky sv. Pavla a oba jej dlouhá léta doprovázeli na jeho misijních cestách. Dá se říci, že s ním sdíleli jeho náročný život a po jeho smrti se starali o naplnění odkazu, který zanechal. O Timoteovi se poprvé zmiňují Skutky apoštolů při druhé Pavlově návštěvě v Lystře, kde patrně žil a kde ho Pavel pokřtil (Sk 16,2). Protože jeho matka Euniké byla židovka, Timotea také obřezal, aby jej Židé lépe přijímali, ačkoli jeho otec byl pohan. Timoteus doprovázel Pavla na cestě Malou Asií do Korintu (Sk 17; Sk 18,5). Pavel ho chválí jako znalce Písma a i jeho matka Euniké a babička Lois byly zbožné ženy, patrně křesťanky. Timoteus se několikrát vyskytuje jako Pavlův písař v epištolách a jsou mu adresovány dvě z tzv. pastorálních epištol, První list Timoteovi a Druhý list Timoteovi, jejichž autorství je však nejisté. Podle tradice Pavel vysvětil Timotea na biskupa v roce 65 a poslal do Efesu. V roce 80 (nebo 87) se Timoteus postavil proti pohanskému průvodu a byl davem ubit a ukamenován. List Titovi (zkratka Tt nebo Tit) je součást Nového zákona, jeden z tzv. pastorálních listů, připisovaných apoštolu Pavlovi. Byl napsán řecky, snad v letech 63-67 ve vězení v Římě. Titus byl Pavlův žák a dlouholetý spolupracovník, později biskup v Korintu, podle Tt 3,12 byl správcem obce na Krétě a podle 2Tm 4,10 odešel do Dalmácie. List mu dává rady ohledně organizace církevní obce, různých funkcí a povinností i křesťanského života vůbec a varuje před heretiky, kteří prosazují obřízku (Tt 1,10). V polemice proti svůdcům Pavel cituje slavnou větu o Kréťanech, známou jako „paradox lháře (Tt 1,13). Pavlovi nezbylo než opustit Efez a vydat se do Makedonie, kde se setkal s Titem, kterému se zdařilo ztišit sváry v korintské křesťanské obci. Na podzim roku 57 pak Pavel potřetí navštívil Korint a zdržel se v Achaji plné tři měsíce.
Svátek mají Timotej a Titus V českém církevním kalendáři mají dnes svátek hned dva světci. Timotej, Timoteus nebo též Timotheus a Titus. Jak praví odborná literatura, řecký Timoteus zní česky Bohuslav, což je u nás velice rozšířené jméno. Význam jména je zřejmý a ještě víc jej rozvádějí některé další české varianty, například Ctiboh a Bohaboj. Jméno Titus je původu latinského, ale to je vše, co se o něm dá s jistotou říci. Snad pochází ze slova titulus ve významu "ctěný" a "uctívaný". Oba dnes vzpomínaní světci byli žáky sv. Pavla a oba jej dlouhá léta doprovázeli na jeho misijních cestách. Dá se říci, že s ním sdíleli jeho náročný život a po jeho smrti se starali o naplnění odkazu, který zanechal. O Timoteovi se poprvé zmiňují Skutky apoštolů při druhé Pavlově návštěvě v Lystře, kde patrně žil a kde ho Pavel pokřtil (Sk 16,2). Protože jeho matka Euniké byla židovka, Timotea také obřezal, aby jej Židé lépe přijímali, ačkoli jeho otec byl pohan. Timoteus doprovázel Pavla na cestě Malou Asií do Korintu (Sk 17; Sk 18,5). Pavel ho chválí jako znalce Písma a i jeho matka Euniké a babička Lois byly zbožné ženy, patrně křesťanky. Timoteus se několikrát vyskytuje jako Pavlův písař v epištolách a jsou mu adresovány dvě z tzv. pastorálních epištol, První list Timoteovi a Druhý list Timoteovi, jejichž autorství je však nejisté. Podle tradice Pavel vysvětil Timotea na biskupa v roce 65 a poslal do Efesu. V roce 80 (nebo 87) se Timoteus postavil proti pohanskému průvodu a byl davem ubit a ukamenován. List Titovi (zkratka Tt nebo Tit) je součást Nového zákona, jeden z tzv. pastorálních listů, připisovaných apoštolu Pavlovi. Byl napsán řecky, snad v letech 63-67 ve vězení v Římě. Titus byl Pavlův žák a dlouholetý spolupracovník, později biskup v Korintu, podle Tt 3,12 byl správcem obce na Krétě a podle 2Tm 4,10 odešel do Dalmácie. List mu dává rady ohledně organizace církevní obce, různých funkcí a povinností i křesťanského života vůbec a varuje před heretiky, kteří prosazují obřízku (Tt 1,10). V polemice proti svůdcům Pavel cituje slavnou větu o Kréťanech, známou jako „paradox lháře (Tt 1,13). Pavlovi nezbylo než opustit Efez a vydat se do Makedonie, kde se setkal s Titem, kterému se zdařilo ztišit sváry v korintské křesťanské obci. Na podzim roku 57 pak Pavel potřetí navštívil Korint a zdržel se v Achaji plné tři měsíce.